PREVEZ, PREVEZ...

Jan Vrba

PREVEZ, PREVEZ...
„Prevez, prevez, prevozníčku“ – zpívala jsi mi, rety mé se tiše chvěly v rytmu se Tvými. – Slunce v dálce zapadalo, vítr listím třás’; – převozníček, moje milá, nepřeveze nás... Převez’ by nás, děti zlaté, v dálku za sítí, ale noc je temná, pustá – měsíc nesvítí; převez’ by nás na druhý břeh v tichou samotu, ale prý tam stejně teskno, stejná bída, jako tu... 27