VIII.   LÁSKA.

Richard Weiner

VIII.

LÁSKA.

Co včera bylo nejistotou kvasu, je dneska krásně vyčeřeno. V jasu, jenž zbarven zeleně sem dopadádopadá, je stinný les jak pestrá zahrada. Co včera bylo tušením a zmatkem, dnes sladkým obsahem je v slově sladkém, jímž zatíženo srdce. Tuto tíž, jež k nebi zvedá však, tu pochval již! Troubením, bubnováním oslavme ji a svlačcovými věnci ověnčme ji, mou milou, nejkrásnější lesa krásku. Za její lásku, kterou mi včera večer přísahala, mou milou, pro niž každá chvála malá, troubením, bubnováním oslavíme a svlačcovými věnci ověnčíme. 24