XXIII.   TULÁKOVI.

Richard Weiner

XXIII.

TULÁKOVI.
Novému příteli se nezpronevěřuji, když tobě lásku svou dnes opět vyznávám. Jsem tobě mládím vzdán a jemu důvěřuji, zřím smysl letu, cíl své dráhy poznávám. Jdi svojí silnicí. Prach, jenž se hustě zvedá, mi zastřel výhled v dál; nezničil vědomí, že modrá dálka jest, již pták i tulák hledáhledá, a že jí dosáh’, kdo ji vůlí zpřítomí. Svou lásku vyznávám tobě, jenž do hor kráčíš. Čím vždycky měly být, tím konečně jsou dnes: bláhovým cílem mým, má opilost, můj hašiš i poustevníkův mír a klid a tichý ples. 47
Básně v knize Pták:
  1. I.   UVEDENÍ.
  2. II.   ZROZENÍ PTÁKA.
  3. III.   PTÁK A TULÁK SE PŘÁTELÍ.
  4. IV.   PRVNÍ LET K MĚSTU.
  5. V.   VYPRÁVĚNÍ PO KRÁSNÉ NOCI.
  6. VI.   PTÁK UVAŽUJE O SVÉ MLUVĚ.
  7. VII.   ZNEPOKOJENÍ.
  8. VIII.   LÁSKA.
  9. IX.   TICHO.
  10. X.   ZPÍVÁNO MILENCŮM.
  11. XI.   OPUŠTĚNÉMU MILENCI.
  12. XII.   CHVÁLA.
  13. XIII.   POCTA NEUŽITEČNÉMU.
  14. XIV.   NOČNÍ BDĚNÍ.
  15. XV.   RANNÍ NÁVRAT.
  16. XVI.   ZLOM.
  17. XVII.   VOLÁNÍ DO VĚTRU.
  18. XVIII.   POČÁTEK MARNOSTÍ.
  19. XIX.   BITÍ KŘÍDLY.
  20. XX.   TOUHA PO MÍRU.
  21. XXI.   HRŮZA Z PRÁZDNA.
  22. XXII.   POUSTEVNÍKOVI.
  23. XXIII.   TULÁKOVI.
  24. XXIV.   NEBI A LESU.
  25. XXV.   PTAČÍ SMRT.
  26. XXVI.   TULÁKOVA ELEGIE NA PTAČÍ SMRT.