ZKAŽENÁ DOBA

ZKAŽENÁ DOBA
V květu mládí bouř mne sklála mnohá. Vše jsem ztratil. V srdci jen jsem nes’ víru v boha. Nemít víry v boha, pane bože, kde bych už byl dnes. Víru chráním si jak světlo očí, věrným synem svaté církve jsem, ačkoliv též věřím, že se točí a že kulatá je naše zem. Teď však lidstvo příližpříliš zkaženo je, nepůjde-li brzy do sebe, potom více nežli pochybno je, že z nás někdo přijde do nebe. Andělem se stát věc není snadná, těžká pro pohlaví obojí: nemůže být andělem z žen žádná, z mužů žádný o to nestojí. 26 Také Karel Pelant z Ameriky divné zanáší k nám učení, k bezkonfessi svádí katolíky, navádí je k mrtvol pálení. Neschvaluje církev katolická, když se mrtvý ohněm pohřbívá; ona, pokud sahá paměť lidská, spalovala jenom za živa. Teď však – pomyslím-li, hrozně je mi – volní myslitelé zarytí, nežli dát se zahrabati v zemi, radč prý vůbec nechtí zemříti. K čemu by však vedla negace ta, každý domyslí si dojista: Ke strašnému přelidnění světa. Už teď je dost nouze o místa! 27