MUŽ A ŽENA V MANŽELSTVÍ

Josef Mach

MUŽ A ŽENA V MANŽELSTVÍ
Polepšil jsem se. Je to vzácnost mne v kavárně zřít. Na domácnost si ponenáhlu pěkně zvykám, vždy doma jsem a nejdu nikam. Klid najde člověk kýžený jen doma v teple u ženy. Jím ve dne vše, co uvaří mi, a hloupostmi ji bavím svými. Spát v noci nemohu-li, tu jí tiše a kajicně vypravuji, ježto je rozumná a hodná, co vyváděl jsem za svobodna. Však je s ní někdy také potíž; v rozpaky uvádí mne totiž tím, že je příliš zvědavá a stále se mne vyptává na zvláštnosti a zvyky země této, chce vědět důkladně, jak vlastně je to. V povaze mojí nijak to není, když někdo žízní po poučení, 58 abych ho odmít’. I když je to má žena, proč nemohla by být mnou poučena? Nejsem skoupý na slovo a proto odpovídám jí asi toto: „Má milá ženo, Amerika se zemi, v které teď žiješ, říká. Je velká v rozměrech i v kráse a Krištof Kolumbus nazývá se muž, který odkryl tuto pevninu. To výborný byl muž a za vinu nelze mu klásti pozdější vývoj naší nové vlasti. Když on sem přijel, žily tady kmeny Indiánů. Kulturou nedotčeny nedovedly se po evropsku chovat, a poněvadž je nešlo deportovat, byly pouze zbaveny svého panství, dílem pak obráceny na křesťanství, a nebo povražděny. A tak zbyli jsme jenom my zde, Evropané bílí, pod jejichž civilisací utěšeně rozkvétá Amerika více méně. Amerika jest zemí možností. A v řadě amerických zvláštností jmenovati chci pro větší úplnost železné mosty a svobodomyslnost, k jichž vytvoření je potřebí dosti důmyslu a též vypočítavosti. 59 Kdo přijede sem z Evropy, ten ovšem stěží pochopí podivnou tuto zemi svobody. Apropos: Mezi různými národy žijí zde také krajané moji, Češi. Rozumný národ. Nejvíce při nich těší, že nedbajíce zpátečnických hlasů vždy kráčejí s duchem času. Mají své kavárny a bary, své kostely i pivovary, své věřící i atheisty, své skandály i denní listy, své umělce i své básníky. Těch je zde počet veliký a každý z nich je chvalně známý. Tak maně jenom napadá mi Havránek. U politého stolu mnohou jsme číši pili spolu. A teď pomysli si, dollar mi v slabé chvíli půjčil kdysi a já mu ho dosud nevrátil. Připomeň mi, bych zaplatil mu příležitostně tento dluh. Jet’ Havránek velmi citlivý duch.“ Takovým způsobem vypravuji své ženě a ji poučuji. Obšírným tímto výkladem svojím zvědavost její upokojím, ač vím, že za chvíli z nenadání 60 projeví nějaké jiné přání. Onehdy na stěnu pokoje našeho jsem pověsil portrét Tolstého. Teď však na výslovnou žádost své ženy sejmouti jsem ho musil s té stěny. Resolutně mne k tomu vybídla. Má strach, aby se na něm nezhlídla. 61
Básně v knize Na obou polokoulích:
  1. ŽIVOT A BÁSNICTVÍ LYRICKÉ
  2. RODINNÉ ZÁLEŽITOSTI
  3. VEČER
  4. POSLEDNÍ DOPIS
  5. LOUČENÍ S DÍVKOU
  6. HERMINA HUBERHAUEROVÁ
  7. ZÁLOHA
  8. ZIMNÍ VEČER
  9. ZKAŽENÁ DOBA
  10. BALLADA SVATOHORSKÁ
  11. JARO
  12. ZPOVĚĎ
  13. I. VÁNOCE
  14. II. MLÁDÍ JEŽÍŠOVO
  15. VE ŠPANĚLSKU
  16. JEDNOROČNÍ DOBROVOLNÍK
  17. BOUŘE
  18. PŘÍJEZD DO AMERIKY
  19. U LIŠČÍ ŘEKY
  20. NOC V CHICAGU
  21. V LINCOLN PARKU
  22. DIVADLO
  23. ROZJÍMÁNÍ PODZIMNÍ
  24. MUŽ A ŽENA V MANŽELSTVÍ
  25. PŘI „PRODANÉ NEVĚSTĚ“
  26. NÁŠ ADVENT
  27. SYLVESTROVSKÁ ELEGIE
  28. ČESKOAMERICKÁ VĚTEV
  29. I. Po sarajevském atentátu
  30. II. Američtí reservisti
  31. II. Na polích katalaunských
  32. IV. Padlým českým dobrovolníkům
  33. V. Hnízdo Sokolí
  34. VI. Půlnoc
  35. VII. Vůdci národa
  36. VIII. Slavnostní báseň k otevření Husova Domu v Chicagu 1915
  37. IX. České vojsko
  38. X. Česká srdce