JEDNOROČNÍ DOBROVOLNÍK

Josef Mach

JEDNOROČNÍ DOBROVOLNÍK
Já často v době odpolední dumám o smyslu života, jenž jednotvárný je a všední, nesmysl, sen a nicota. V takové chvíli zřím to jasně. A nepíší-linepíši-li zrovna básně, sem tam se po pohovce válím, myslím na světa mizerii, na bezbarvé dny, které žiji, a minulé si časy chválím. Se smíšenými pocity si vzpomínám na doby ty, kdy žil jsem ještě na vojně bezstarostně a pokojně. A ve vzpomínkách zas a zas mně zdává se, že jako v snách hejtmana svého slyším hlas: „Natuerlich! Freiwilliger Mach!“ To hodný pán byl. Při cvičení on našel ve mně zalíbení. V každičkém téměř okamžiku 43 měl jméno moje na jazyku. Mne sekýroval a,sekýroval, a ne málo! A kdykoliv se něco stalo, co bylo proti reglamá, kdo moh’ být vinen nežli já? Když někdo salvu pokazil a na střelnici místo v cíl do oken střelil pánubohu (já ne, to odpřísáhnout mohu), když někdo na execíráku vykročil – místo levou – pravou, nebo dokonce při haptáku ramenem pohnul nebo hlavouhlavou, hned hejtman plil a šklebil líc, a kníry sobě povytáh’ a začal řváti z plných plic: „Natuerlich! Freiwilliger Mach!“ Já brzy jsem měl toho dost a simuloval churavost. Smutně, jak měl bych úbytě, jsem kráčel k „marodvisitě.“ Raubitschek, lékař plukovní, konstatoval hned akutní a nebezpečný zápal plic. Mně ovšem nescházelo nic. Však v garnisonní nemocnici jsem ležel s utrápenou lící, vstříc hledě teskně době příští, kdy zase budu uzdraven 44 a musím z nemocnice ven. Bylo to velmi dojemné. Setnina zatím na cvičišti lítala sem tam beze mne. Hejtman s ní jezdil jako vzteklý, a jak mi potom druzí řekli, co chvíli začal řvát, až strach: „Natuerlich! Freiwilliger Mach!“ Teď už jsem dávno v civilu, však velikého rozdílu v tom novém nenalézám stavu. Jak na vojně dál ztrácím hlavu a cokoli ať podnikám, já nikdy nevím, kudy kam. A častokráte v krušné době já vzdychám: běda! – vzdychám: ach! – a žádné rady nevím sobě. Natuerlich! Freiwilliger Mach! 45
Básně v knize Na obou polokoulích:
  1. ŽIVOT A BÁSNICTVÍ LYRICKÉ
  2. RODINNÉ ZÁLEŽITOSTI
  3. VEČER
  4. POSLEDNÍ DOPIS
  5. LOUČENÍ S DÍVKOU
  6. HERMINA HUBERHAUEROVÁ
  7. ZÁLOHA
  8. ZIMNÍ VEČER
  9. ZKAŽENÁ DOBA
  10. BALLADA SVATOHORSKÁ
  11. JARO
  12. ZPOVĚĎ
  13. I. VÁNOCE
  14. II. MLÁDÍ JEŽÍŠOVO
  15. VE ŠPANĚLSKU
  16. JEDNOROČNÍ DOBROVOLNÍK
  17. BOUŘE
  18. PŘÍJEZD DO AMERIKY
  19. U LIŠČÍ ŘEKY
  20. NOC V CHICAGU
  21. V LINCOLN PARKU
  22. DIVADLO
  23. ROZJÍMÁNÍ PODZIMNÍ
  24. MUŽ A ŽENA V MANŽELSTVÍ
  25. PŘI „PRODANÉ NEVĚSTĚ“
  26. NÁŠ ADVENT
  27. SYLVESTROVSKÁ ELEGIE
  28. ČESKOAMERICKÁ VĚTEV
  29. I. Po sarajevském atentátu
  30. II. Američtí reservisti
  31. II. Na polích katalaunských
  32. IV. Padlým českým dobrovolníkům
  33. V. Hnízdo Sokolí
  34. VI. Půlnoc
  35. VII. Vůdci národa
  36. VIII. Slavnostní báseň k otevření Husova Domu v Chicagu 1915
  37. IX. České vojsko
  38. X. Česká srdce