NOC V CHICAGU

Josef Mach

NOC V CHICAGU
Noc bezhvězdná je. Ale dole město nesčíslnými světly plane všudy. Noc bez hvězd je. Okamžik tento jest to, kdy na lov chodí zlé i krásné pudy. Pořádní lidé spějí u svých rodin. Opilci bdí a popíjejí v barech. Ven vylákána temnem pozdních hodin jde ulicemi neřest ve všech tvarech. Ctnost nedočkavá na bílých sní ložích, po hříchu touží a se hříchu leká. Dobráci myslí si: „Jsme všichni v rukou božích.“ Pod mostem lupič na svou oběť čeká. Obchodník chladný zisk svých spekulací za spuštěnými sčítá záclonami. S úsměvem na rtech po denní své práci lid mladý spěchá na své noční flámy. Vyvrhel lidský pěti dílů světa se k rozkoši či ke zločinu chystá, 50 a jako hmyz, jenž k světlu lampy vzlétá, jdou lehkomyslníci v hanby místa. Brutálně hudba zní a tanec smysly zpíjí, drsný to paskvil o lásce a síle. Lhát lásku namáhají s apathií se prostitutky barevné i bílé! A všecko opřádá svou smyslností omamný parfum poskvrněné krásy, zatím co venku káže o mravnosti nějaká ženská od armády spásy. – Ze starých vlastí lodi zatím plují sem přes oceán, jenž je kdesi v dálce. Město plá světly: Krásný drak v své sluji hltavě čeká na přistěhovalce. 51