DÁL OD MÝCH ZAHRAD.

František Emanuel Zelenka

DÁL OD MÝCH ZAHRAD.
Cikánka jakás plíží se kol zahrad mých, vloudit se snaží mezi pestré záhony, kde lilie a růže zrají s narcisy, a chtivým zrakem do jejich se vpíjí krás a plným ssaje dechem vůni nádhernou, jež daleko v mých dýchá drahých zahradách. Cikánka jakás plíží se kol zahrad mých a v lákavých si vstup chce získat úsměvech, aby snad zničila mi všechnu krásu v nich, aby snad urvala tam rukou čistý květ, aby snad spálila jej černých očí tmou, aby snad dechem jejíjejím horkým svadlo vše. Však marně bloudí cikánka kol zahrad mých a chtivým zrakem do jejich se vpíjí krás a v lákavých si vstup chce získat úsměvech. – Má duše starostná u vchodu na stráži a bdělostí se zachvívá, by nevstoupil kdos drzý do záhonů světel zahrad mých. 29
Básně v knize Zapadlé cesty:
  1. DALEKÁ CESTA...
  2. POUŠŤ BYLA DLOUHÁ...
  3. KDYŽ PŘIŠLO JARO.
  4. ŠLA TICHÁ...
  5. IMPROVISACE EROTICKÁ.
  6. TAJEMSTVÍ NOCI.
  7. NA HLUBINÁCH.
  8. VY VŠICHNI!...
  9. MĚJ MĚ RÁDA.
  10. NARCISS.
  11. VYŠLI V BLÁTO.
  12. ZPÍVAJÍ NÁLADY.
  13. KTEŘÍ JDETE KOLEM.
  14. MÁM TĚ RÁD!
  15. ČLOVĚK.
  16. DÁL OD MÝCH ZAHRAD.
  17. OPADAL KVĚTU PEL...
  18. DUŠE CHCE VZPOMÍNAT.
  19. SVĚT.
  20. SLUNCE.
  21. ECHO.
  22. CESTOU.
  23. ILLUSE.
  24. NIKDY.
  25. POJĎ, DUŠE MOJE...
  26. NADARMO!
  27. PÍSEŇ ZNÁMÁ.
  28. VRAŤ SE!...
  29. DĚTI.
  30. VZPOMÍNKA IRONICKÁ.
  31. PANE, JDEM.
  32. VYPLUL JSEM.
  33. ZTEMNĚLÉ DUŠE.
  34. JE NOC!
  35. NA POLI.
  36. UŽ JE TO DÁVNO.
  37. AŽ JEDNOU...
  38. A JÁ JDU.