Nad horskou strží smrt zpívá o půlnoci

Vojtěch Martínek

Nad horskou strží smrt zpívá o půlnoci
Šum dálných vod se nese echem v tmách, dalekých vod, dalekých vod – nesmělou ruku po tobě jsem vztáh’ v tmách, v tmách – Ale tak divný zavál na mne chlad, mrazivý chlad, drtivý chlad – ó řekni, dovedla bys milovat, být žár, ne chlad? Jsi pozemská milenka, ne stín, prchavý stín, vyrostlý z hříchů a prokletí, vin, pradávných vin? A z bolestných hloubek zašuměl hlas, měkký a sladký hlas, jak houslový nápěv se nocí třás’ hlas, měkký hlas: Mrazná jsem, hrozná jsem, těžká jsem, nejstrašnější bolest jsem, však vaši bolest zakryji snem, lahodným snem – [57] a bude to věčný a nelomený sen, na oči zemdlené sen – podej mi ruku, budeš uzdraven, uzdraven, uzdraven... [58]
Básně v knize Píseň o domovině:
  1. Dech domova
  2. Píseň o domovině
  3. Po lidech, po lidech
  4. Pastel
  5. Za hory, za vody
  6. Měsíční besedy
  7. Letem
  8. Socha
  9. Horskou pěšinou v noci
  10. Nad horskou strží smrt zpívá o půlnoci
  11. Píseň starých lip
  12. Jasný říjen
  13. Ondráš
  14. Ostrava
  15. Orlová
  16. Ostravské jaro
  17. Ostravská píseň