DEN.

Karel Horký

DEN.
Takový šerý teskný den, jakoby s nebe padal hlen. Mazlavé bláto, kal a prach, bláta je plno na cestách. Takový den je velmi zlý. Kročeje v blátě uvízly. Obloha teskná, říjnová, plna je mdlého olova. Taková šedá ulice. Kolčava sedla na plíce. Pomalu pije, bestie, pomalu, ale vypije. Takový říjen proklatý. Zase jsme sami, já a Ty. Zase se kladem do lůžka, ještě je v něm ta poduška. Taková strašná vzpomínka. Oči a šíj a ramínka. Šílené byly pocely, šíleně jsme to letěli. Takový říjen mlhavý... Člověka praští do hlavy. Srdce se sápe hrdlem ven... Jaký to šerý, teskný den... 20