KOUŘ NÁDRAŽNÍ.

Karel Horký

KOUŘ NÁDRAŽNÍ.
Trpím puchem nádražního kouře, celou duší na něj nevražím, blízkost jeho ponouká mne k vzpouře, vyhýbám se z dálky nádražím. Chvěji se před zvukem parostroje, zní mi k uchu hrana tesklivá, celá duše zachvěje se moje, zaslechnu-li rány kladiva. Nemiluji úder nárazníků, při těch ranách úží se mi dech, tají se v nich fatum ženských vzlyků, kdosi šlape v rozdrcených snech. Hnusí se mi život čekárenský, nenávidím ono ovzduší, výkřik jakýs, přidušený, ženský, v čekárnách mi kvílí do uší. Cosi zlého syčí v železnicích, vždycky v kolách cosi zasténá, kouř se vžírá v oči plakajících, skvrní špínou bílá ramena. Mnoho vzal mi s sebou rachot vlaků, mnoho vzal mi parostroje hvizd. Vzal i ženu světle modrých zraků. Proto snad ta moje nenávist. 58
Básně v knize Když vesla vypadnou...:
  1. ROZCESTÍ.
  2. JITRO V PYRENEJÍCH.
  3. VIDĚNÍ S CHRÁMU NOTRE DAME DE LA GARDE.
  4. NOCTURNO.
  5. DEN.
  6. DOKYPĚLY SAMOVARY.
  7. VOLAVKA.
  8. ALPY VÁPENCOVÉ.
  9. DUETTO TRAGIKOMICKÉ.
  10. VE CHVÍLÍCH ZKAMENĚLÝCH.
  11. ÚTĚCHA MOJÍ MUŠCE.
  12. SILNICE U BORDEAUX.
  13. U SAN SEBASTIANU.
  14. KDYŽ VESLA VYPADNOU...
  15. PÍSEŇ ZMĚŘENÝCH.
  16. DOPIS ZE SANTA MARIA.
  17. METAŘI.
  18. BOULEVARD U VELKÉ OPERY.
  19. PŘEDPOSLEDNÍ SLOKA.
  20. RUB.
  21. RANNÍ OBRAZ.
  22. KOUŘ NÁDRAŽNÍ.
  23. LES POMPES FUNÉBRES.
  24. SVĚDEK.
  25. PÍSEŇ O PEŘINCE.