PŘEDPOSLEDNÍ SLOKA.

Karel Horký

PŘEDPOSLEDNÍ SLOKA.
Vzpomínám, paní, co se kdysi zdálo. Byla noc dlouhá, teskná do rána, dvé bílých rukou zádumčivě hrálo, nezvykle zněly zvuky piana. Červená lampa mdle se rozhořela, pokojem lil se zkrvavělý nach a v jeho ohni hořela dvě čela, zadoutnal smutek v žlutých klávesách. Doutnaly smutky, zapraskalo v hlavě, vrátil se přelud, dávno minulý, dech bílých ňader rozhořel se žhavě, dva horké rety divě splynuly. Okamžik krátký, políbení hnance... Polibek žhavý, pálí ještě dnes... A potom třeskla divná dissonance, znavená hlava padla do kláves. Šílené hudby předposlední sloka. A poslední už zašla bez hlesu. Proud horkých slzí sjel Vám zvolna s oka a zalil tiše žlutou klávesu. Červená lampa dávno dohořela, v šeď tupých barev rozplynul se nach, hlodavá bolest rvala však dvě těla, krůpěje horké stydly v klávesách. 53
Básně v knize Když vesla vypadnou...:
  1. ROZCESTÍ.
  2. JITRO V PYRENEJÍCH.
  3. VIDĚNÍ S CHRÁMU NOTRE DAME DE LA GARDE.
  4. NOCTURNO.
  5. DEN.
  6. DOKYPĚLY SAMOVARY.
  7. VOLAVKA.
  8. ALPY VÁPENCOVÉ.
  9. DUETTO TRAGIKOMICKÉ.
  10. VE CHVÍLÍCH ZKAMENĚLÝCH.
  11. ÚTĚCHA MOJÍ MUŠCE.
  12. SILNICE U BORDEAUX.
  13. U SAN SEBASTIANU.
  14. KDYŽ VESLA VYPADNOU...
  15. PÍSEŇ ZMĚŘENÝCH.
  16. DOPIS ZE SANTA MARIA.
  17. METAŘI.
  18. BOULEVARD U VELKÉ OPERY.
  19. PŘEDPOSLEDNÍ SLOKA.
  20. RUB.
  21. RANNÍ OBRAZ.
  22. KOUŘ NÁDRAŽNÍ.
  23. LES POMPES FUNÉBRES.
  24. SVĚDEK.
  25. PÍSEŇ O PEŘINCE.