LES POMPES FUNÉBRES.

Karel Horký

LES POMPES FUNÉBRES.
Někdo dřív, někdo později, zázraky už se nedějí, někomu dohoří v půli... l mého žití může zhasnout svíce a proto pro své bratry, tety, strýce nechávám poslední vůli. Přátelé drazí, rozmilí, za živa jsme se škrtili, po smrti držme však spolu! Až černí ptáci s chocholími brky v smuteční pokoj vsunou svoje krky, shoďte je se schodů dolů! O to vás prosím tisíckrát, nemám tu černou chátru rád, hrom do těch kulichů denních! Strýcové, tety, varuji vás, zkrátka: Každému ptáku dát se musí zlatka – neplaťte na cizí čenich! Není-li jiné pomoci, to se už hleďte přemoci a račte vylít pár slzí... Ta věc je sice nepříjemna zraku, však platí-li se za ni funebráku, někdy to druhý den mrzí. 59 Také vás prosím, tetičky, jen žádnou soustrast, hubičky... „Škoda ho, zlatou měl duši...“ Ach, znám to, znám... Když jdete ze hřbitova, jsou obyčejně první vaše slova: Měl v rakvi zmodralé uši... V truhle mne nechte potichu, sice se stočím na břichu a lehnu docela jinak – – – Tetičky, tety, přejde vás chuť líbat, tulákem nikdy není radno hýbat, řeknete: Hanba, ten sviňák... Na konec ještě jednu věc: Prasprostý truhlář, moloděc, ať truhlu zabední víkem! Takový hoch má mozolnaté dlaně, je zvyklý státi rána proti ráně, zamkne mne rukou, ne křikem. 60
Básně v knize Když vesla vypadnou...:
  1. ROZCESTÍ.
  2. JITRO V PYRENEJÍCH.
  3. VIDĚNÍ S CHRÁMU NOTRE DAME DE LA GARDE.
  4. NOCTURNO.
  5. DEN.
  6. DOKYPĚLY SAMOVARY.
  7. VOLAVKA.
  8. ALPY VÁPENCOVÉ.
  9. DUETTO TRAGIKOMICKÉ.
  10. VE CHVÍLÍCH ZKAMENĚLÝCH.
  11. ÚTĚCHA MOJÍ MUŠCE.
  12. SILNICE U BORDEAUX.
  13. U SAN SEBASTIANU.
  14. KDYŽ VESLA VYPADNOU...
  15. PÍSEŇ ZMĚŘENÝCH.
  16. DOPIS ZE SANTA MARIA.
  17. METAŘI.
  18. BOULEVARD U VELKÉ OPERY.
  19. PŘEDPOSLEDNÍ SLOKA.
  20. RUB.
  21. RANNÍ OBRAZ.
  22. KOUŘ NÁDRAŽNÍ.
  23. LES POMPES FUNÉBRES.
  24. SVĚDEK.
  25. PÍSEŇ O PEŘINCE.