ČESKÁ JARNÍ PÍSNIČKA.

Jan Karník

ČESKÁ JARNÍ PÍSNIČKA.
Jako když děťátko políbí matka a při tom pohladí líčka mu hladká, zlatistým paprskem vroucně a jemně slunko se doteklo mladnoucí země. Jarní slyš vody, mízy viz třpyt – budeme orat, budeme žít! Také tak milostně po letech touhy, po postu, který byl tři sta let dlouhý, temnem, jež cestu se snažilo zmásti, paprsek volnosti zazářil Vlasti. Ke cti ovšem, kteří za ni šli mřít: na vlastním budem orat a žít! Třeba kol obzor se na bouře chmuří, třebaže v sousedství požáry zuří, třebaže štít nových budov se hroutí – věříme v dlaň, zvyklou štěstí své kouti! A že chcem doma zemský ráj mít: budeme orat, budeme žít! 1919.
12
Básně v knize Červená a bílá:
  1. OTČINO MOJE!
  2. ZPĚVÁK NA TRŽIŠTI.
  3. LÍPA MLUVÍ.
  4. ČESKÁ JARNÍ PÍSNIČKA.
  5. NEDEJ ZAHYNOUTI!
  6. STRÁŽNÝM DUCHŮM.
  7. MODLITBA K BEDŘICHU SMETANOVI.
  8. PÍSEŇ O ZVONU.
  9. RAUBÍŘI.
  10. POHŘEB NA VSI.
  11. DVĚ PÍSNIČKY O SLOVENSKU.
  12. MOUDROST OTCOVSKÁ.
  13. BOŽÍ MLÝNY.
  14. BALLADA – ŽALOBA.
  15. MONOLOG ROZPAČITÉHO PLAVCE.
  16. OD JIRÁSKA K BRONSTEINOVI.
  17. ČESKÉ HOŘE.
  18. PÍSEŇ ROUHAVÁ.
  19. KRÁTKÁ RADOST.
  20. PĚKNÁ VYHLÍDKA.
  21. BRATŘE MŮJ...
  22. HOŘKÝ ŽALM.
  23. VÝSTRAHA.
  24. ZPĚV O ŠESTI ČERTECH.
  25. PODOBENSTVÍ.
  26. VÝKŘIK.
  27. MISTRU ALOISU JIRÁSKOVI.
  28. KOLEDA ČESKÁ.
  29. EPILOG.