HOŘKÝ ŽALM.

Jan Karník

HOŘKÝ ŽALM.
Národe, živ-lis? Kdo tě to uspává písničkou lživou? Nevíš, že za tmy nepřátel výzvědní léta tvé obzory kříží? Spáti lze klidně, když k sýpkám zlý soused s doutnákem pomsty se plíží? Kdo se to stará, bys jako lev v hněvu nezatřás hřivou? Národe dobráků – neslyšíš v ulicích krysařův hvizd? Děti lze ukrásti z pokojných hnízd! Běda, když útlé stromky svých štěpnic sadařům svěříš, kteří jim kořeny z mateřské půdy škubou a řeží! Běda, když přísaze žoldáků cizích a zpitých záští tajenou věříš! Strhni jim kukli, ať zříš, kohos postavil do strážných věží! Škrabošku strhni všem, kteří za cizí, prokleté zlato v podzemních norách s běsi se spikli, aby ti žezlo bylo zas vzato! Víš-li, že najatým ptáčníkům dopřáváš na vlastní zpěváčky číhadla? Že krmíš medovým plástem sršně, by měli ostřejší žíhadla? Pro hadí plémě buduješ ochotně ochranné líhně, aby se zmije v nich rodily jak žhavé jazyky z výhně... 45 Když potom dorostou čelisti zákeřné potvory, sám ty jim uvolníš u klece závory, sám ty jim k výpadu otevřeš dokořán brány, jako bys dočkat se nemohl smrtící, smrtící rány! Národe svárlivých, mračna se nehnula od tvojí střechy – a smečka výrostků, opilých svobody troškem, s ohněm si zahrává pod suchým doškem, a při tom všude jak šiky zarytých nepřátel na sebe útočí bratrské cechy! Jedni se ve vzteku šíleném zahradí ostnatým drátem a buší z úkrytu v pilíře železným mlatem, majíce ďábelskou radost, když zánovní klenba se nad hlavou chvěje, těm druhým, za ostny, že je to k slzám až líto! Nevidíš, nezříš, kdo se to směje, když z vlastních řad v Týn svatý z bořivých houfnic je bito? Národe bez hlav – prozři, kde vůdce a kde jen křečci se rojí! Sršatci řvaví, slavní jen obratnou výložek změnou, hned v nové barvy, hned v nová, šalebná hesla tě ženou, by měli záminku den ze dne k novému turnaji na rynku. Ať tě to ruku, ať tě to hlavu tvou stojí – vlastní krev proti vlastní štvou krvi k slepému boji, k boji, v němž jak ptáče zlekané v pasti umírá, umírá posvátná věrnost a láska k Vlasti! 46
Básně v knize Červená a bílá:
  1. OTČINO MOJE!
  2. ZPĚVÁK NA TRŽIŠTI.
  3. LÍPA MLUVÍ.
  4. ČESKÁ JARNÍ PÍSNIČKA.
  5. NEDEJ ZAHYNOUTI!
  6. STRÁŽNÝM DUCHŮM.
  7. MODLITBA K BEDŘICHU SMETANOVI.
  8. PÍSEŇ O ZVONU.
  9. RAUBÍŘI.
  10. POHŘEB NA VSI.
  11. DVĚ PÍSNIČKY O SLOVENSKU.
  12. MOUDROST OTCOVSKÁ.
  13. BOŽÍ MLÝNY.
  14. BALLADA – ŽALOBA.
  15. MONOLOG ROZPAČITÉHO PLAVCE.
  16. OD JIRÁSKA K BRONSTEINOVI.
  17. ČESKÉ HOŘE.
  18. PÍSEŇ ROUHAVÁ.
  19. KRÁTKÁ RADOST.
  20. PĚKNÁ VYHLÍDKA.
  21. BRATŘE MŮJ...
  22. HOŘKÝ ŽALM.
  23. VÝSTRAHA.
  24. ZPĚV O ŠESTI ČERTECH.
  25. PODOBENSTVÍ.
  26. VÝKŘIK.
  27. MISTRU ALOISU JIRÁSKOVI.
  28. KOLEDA ČESKÁ.
  29. EPILOG.