VÍTR

Růžena Schwarzová

VÍTR
Miluji vítr, protože o dálkách vypráví, protože rozvlní mne praporově – dobrodružným dechem když mne pozdraví, dravě jej vdechnu, slyším a vidím nově. Miluji vítr, protože naše touhy se bratří, vrhám mu otázky a on k nim odpovídá, nese mi závrať z neznáma a vše, co ve světě spatří, barevnou hrou se v obraznosti mé střídá. Miluji vítr, protože jako on jít za údivem toužím, má nejsilnější schopnost je žasnouti, vím, že údivem rostu a proto v údiv se hroužím, drsné a silné krásy života odvážně chci se dotknouti. Miluji, miluji vítr, že všechno občerstvuje, že v něm jako ve mně hřmí nesmírný orchestr–svět, že v něm jako ve mně korouhev odvahy duje, tajemství dálek zvědět a své jim povědět... 23