Vítr k ránu

Věra Vášová

Vítr k ránu
Letící vítr nad střechami tak z plné hrudi silnou píseň zpívá – malátné plémě, sen jež mámí, svůj každý žal i radost skrývá. Poslouchá měsíc, maska bledá, obličej tichý výšek na pozadí. Připoj svůj hlas, jenž nápěv hledá, a peruť větru jako harfu zladí. 17