Samota

Věra Vášová

Samota
Jsem sebou, jen sebou a zvolna sestupuji tam, kde je střed, až k srdci svému. Břeh množství je za mnou a temnotou pluji k Jedinému. Strážkyně početí a matko všeho rodu, jež milence a básníky světelným mečem bráníš, Musy a anděly máš ve svém doprovodu a svatost tvoření ohradou neviditelnosti chráníš. Svědkyně svatých chvil a velkých rozhodnutí, šat slávy prostíráš, když Bůh se touze blíží. Ó sestro večera a měkkorouché smrti, smír duší pečetíš a spočinutí v Kříži. 42