Meditace

Meditace
Chtěla bych klečíc v kostele slyšet, jak pějí andělé, a na varhany slyšet hrát – zvuk jako světlo k zemi svát. Chtěla bych slyšet ticho znít na strunách sloupů stříbrných a skloněna pod nebes krov pět Hospodinu beze slov. Chtěla bych slyšet slova znít, jichž ústům nelze vyslovit, aby se tělo Slovem stalo a u Boha zas přebývalo. * Čím to, že v mládí dnech musy či andělé mé duši blízko byli, že nejen v snech, 13 však v živém světle dne mne často navštívili? To ještě neztuhl tvar tělesnosti mé, do něhož duch Tvůj skanul, obalem průsvitným, vášněmi nezkalen, Tvůj oheň svítil v něm a planul. Mé dny se stmívají a věčnost jde mi blíž. Zda jejím větrem výš mé světlo vzplane? Můj strom má tvrdý peň a srdce pod korou. Až blesk Tvůj zlomí jej, pak zahoří, ó Pane! 14