Svatvečer a dítě

Věra Vášová

Svatvečer a dítě
Já jsem vám říkával, že slyším zpěv, za oknem zástup bílý že zahléd jsem, jak postál chvíli a zmizel, do jizby nám pohleděv. A když jsem nechtěl domů, to proto jen, že modrý večer byl, a někdo nad hvězdami s té výše ke mně hovořil, a říkal: „Zůstaň ještě s námi!“ Jen dnes, dnes večer snad jste uvěřili sami – andělským zpěvům naslouchat dnes opravdu smím s vámi? Ó jak se raduji, že, srdce dokořán, jste jako já jen dětmi pod hvězdami! 32