Zda osudem.
Adolf Heyduk
Básně v knize Básně 2, 2:
- Milostným písním na cestu.
- O kráse tvé...
- Tvůj krásný tmavý vlas.
- Mou jsi!
- Už povždy.
- Jsi mi hvězdou.
- Tobě.
- Předce!
- Tys mi vše!
- Chceš být zas mou!
- Neopustím.
- Když na tě tiše myslím.
- Tvých očí svit.
- Tys mou!
- K nebesům – neb konec světa.
- Když ti v krásné oko zřím.
- Jaký div.
- Saronská růže.
- Bůh tě žehnej.
- Zázračný květ.
- Spojení.
- Tak navždy!?
- Odměna.
- Různé žití.
- Čarovné oko.
- Trpké štěstí.
- Zas!
- Jindy.
- Svadlé růže.
- Co jest to.
- Útěcha.
- Liché zdání.
- Navzdor.
- Stance.
- Žel, o žel.
- Poklad.
- Já žiju zas.
- Už je pozdě!
- Buď mi blíž.
- Nikdy víc.
- Tvá láska – bledá růže.
- Lásko, duše má!
- S bohem.
- Vzpomeň si!
- Poučení.
- Mysli na vše.
- Ty’s pro mne plakala.
- V mladém věku!
- Klenot.
- U lesa.
- Z lásky.
- Na jaře.
- Což plakat mám – –
- Láska naše.
- To bolestný a předce sladký cit.
- Pak šťastným jsem.
- Když mladým ptáčkům matku zastřelili.
- Samoten.
- Kněžna vražednice.
- Markrabí Karel před Potštejnem
- Harfenice.
- Radhosť.
- Žižka před Rábím.
- V borech.
- Mladá paní.
- Pancéř Smanický na Žampachu.
- Ano!
- Bratrova odplata.
- Zrádný šíp.
- Zdárný syn.
- Po roce.
- Zrádný vůdce.
- Dva vlci.
- Pospolu.
- Márinka.
- Zrádce.
- U věčném orůznění.
- Hrobař čaroděj.
- Panošík.
- Slib.
- Kovář.
- Veliká noc Rusálek.
- Mým písním.
- Tobě, drahý otče.
- Tobě, drahá matko.
- Vraťte se mi, zlaté časy.
- Vybídnutí.
- V podzim.
- Zda osudem.
- Věčnost touhy.
- Hvězdy.
- Což musí všecko mříti jen?
- Kdyby.
- Na horách.
- Černé oči.
- Píseň dětská.
- Mladé dívce.
- Brzo snad.
- Umíráček.
- Kvítí a oči.
- Zesnulému příteli svému Fr. Bártovi.
- Dětské oko.
- Lživá slova.
- Koník společník.
- V krčmě.
- Dejte mně víno!
- Některým přátelům.
- Chci zpívat a chci pít.
- Hornická.
- Ještě jednou.
- Jen vy ne, písně mé.
- Po smrti.
- Jenom růží kdyby na hrob zbylo.