Jižní cesty.

Růžena Jesenská

Jižní cesty.
Jižní cesty plny vůně, a mé srdce po těch našich stůně. Po těch našich s mákem vlčím, kde mi srdce tolik bije, a já mlčím. Tolik bije, když mi v oči zahledíš se někdy dlouze, že se hlava točí. Někdy dlouze v srdce padnou naše, a ty jižní cesty při vší záři blednou, chladnou. – 19