Hubičky.

Růžena Jesenská

Hubičky.
Hubičky pršely, ty jsi je bral a dal, ani se nezeptal: „Chcete-li?“ Něco jen divného v srdci ti začlo bít, jako bys nemoh’ žít bez mého. Mně bylo u tebetebe, jako bys tisíckrát mohl mne s sebou brát do nebe. Ach, já si vzpomněla, až zhasly hvězdičky, že jsem ty hubičky – nechtěla! 49