ZHASLÝ KLAM

Jiří Karásek ze Lvovic

ZHASLÝ KLAM
Co mně jsi teď, jenž jsi mi býval vším? Již nejsi ani jako svit, jenž stěnou Se plíží znaveně v síň opuštěnou, By dohasl tam chvěním stříbrným. Ty, jenž jsi vlád’ mým nejtajnějším snem, Mne v dítě měnil’s s choroblivou žízní, V blouznivé páže, záhada jež trýzní, A jež tak bledo v rouše purpurném. Vše zůstalo zde, věci z časů dávných, Jež slyšely nás. V rhytmech neúnavných Jde jemný hovor hodin stoletých. Klam dávno zhasl šedých očí tvých. Kde naše rty, kde naše vášeň lhala, Po druhé mrtvou Minulost se stala. 14
Básně v knize Endymion (in Spisy Jiřího Karáska ze Lvovic, svazek 14):
  1. VĚNOVÁNÍ
  2. TÍHA VĚČNOSTI
  3. ZJEV Z MINULA
  4. MARNÁ PÍSEŇ
  5. TOUHA PROKLETÍ
  6. POZDNÍ LÁSKA
  7. ZHASLÝ KLAM
  8. POUŠŤ
  9. SPLEEN
  10. CHORÉ JARO
  11. ZÁPAD
  12. PSYCHE
  13. DŮVĚRNOST V SOUMRAKU
  14. OPOJENÍ
  15. SESOSTRIS
  16. GALATEA
  17. ECHO
  18. HYAKINTHOS
  19. ENDYMION
  20. NARKISSOS
  21. IKAROS
  22. KURTISÁNA TRYFAINA NA AMETYSTOVÉ KAMEJI, VĚNOVANÉ CHARMIDOVI
  23. ALKIBIADES
  24. SAPFO
  25. VYHNANSTVÍ
  26. FRANCESCA DA RIMINI
  27. POSLÁNÍ PŘÍTELI V STILU JAKUBA STUARTA
  28. BALLADA O KRÁLOVNĚ JOHANNE KASTILSKÉ
  29. MŮJ ŽIVOT
  30. PAGANINI
  31. VÝSMĚCH
  32. MRTVÝM BOHŮM