VYHNANSTVÍ

Jiří Karásek ze Lvovic

VYHNANSTVÍ
Jsa zrozen v zemi tisů, v niž smutek věčný leh’, Svůj celý život toužím v kraj plný jasu jíti, Kde v guirlandách se zlatých pnou větve na stromech, Kde zrůžovělá nahost těl rozechvěných svítí. Jen jednou zpít své smysly! Jen jednou stvořit dílo, V němž vířila by radost a krve prudký nach! Pak zkojené by srdce se v stín zas navrátilo, By spalo bez výčitky v svých marných temnotách. Však moje duše truchle a neplodně teď sní O jaru odepřeném v svém sirém vyhnanství, Chce průsvitavý azur v svou žádost rozestříti... Jen jednou v rozkoš vzpláti! Jen jednou tvůrcem býti! Pak Charon v člun ať přijme mne navždy mrtvého. Když jednu žil jsem chvíli, již nechci ničeho... 44
Básně v knize Endymion (in Spisy Jiřího Karáska ze Lvovic, svazek 14):
  1. VĚNOVÁNÍ
  2. TÍHA VĚČNOSTI
  3. ZJEV Z MINULA
  4. MARNÁ PÍSEŇ
  5. TOUHA PROKLETÍ
  6. POZDNÍ LÁSKA
  7. ZHASLÝ KLAM
  8. POUŠŤ
  9. SPLEEN
  10. CHORÉ JARO
  11. ZÁPAD
  12. PSYCHE
  13. DŮVĚRNOST V SOUMRAKU
  14. OPOJENÍ
  15. SESOSTRIS
  16. GALATEA
  17. ECHO
  18. HYAKINTHOS
  19. ENDYMION
  20. NARKISSOS
  21. IKAROS
  22. KURTISÁNA TRYFAINA NA AMETYSTOVÉ KAMEJI, VĚNOVANÉ CHARMIDOVI
  23. ALKIBIADES
  24. SAPFO
  25. VYHNANSTVÍ
  26. FRANCESCA DA RIMINI
  27. POSLÁNÍ PŘÍTELI V STILU JAKUBA STUARTA
  28. BALLADA O KRÁLOVNĚ JOHANNE KASTILSKÉ
  29. MŮJ ŽIVOT
  30. PAGANINI
  31. VÝSMĚCH
  32. MRTVÝM BOHŮM