CHORÉ JARO

Jiří Karásek ze Lvovic

CHORÉ JARO
Jdou mraky pod oblohou, jak chmurné zpomínání Jde unavenou hlavou. Mé jaro uchřadlé A choré, jež jsi mělo vždy podzimu jen zdání, Jež vrásky jsi jen zřelo vod v kalném zrcadle, Tvá zeleň potemnělá, květ, z něhož plodu není, Paprsek váhající, svit stříbra unylý Ekstasi roztoužené přec’ krásou se zdá v snění, I city klamné lásky, jež žity nebyly. Ač nevzníceno, MLÁDÍ! – jsi srdce mé zas jalo... Miluji tvoji marnost, chlad chvil, jež jsi mi dalo, Tvou mraznou krutost znova duhovým krášlím snem... Mám rád tě jako lásky, jež v žití odcházely S výsměchem odmítavým, co zraky němě zřely Na trpké vinobraní po létě neplodném... 17
Básně v knize Endymion (in Spisy Jiřího Karáska ze Lvovic, svazek 14):
  1. VĚNOVÁNÍ
  2. TÍHA VĚČNOSTI
  3. ZJEV Z MINULA
  4. MARNÁ PÍSEŇ
  5. TOUHA PROKLETÍ
  6. POZDNÍ LÁSKA
  7. ZHASLÝ KLAM
  8. POUŠŤ
  9. SPLEEN
  10. CHORÉ JARO
  11. ZÁPAD
  12. PSYCHE
  13. DŮVĚRNOST V SOUMRAKU
  14. OPOJENÍ
  15. SESOSTRIS
  16. GALATEA
  17. ECHO
  18. HYAKINTHOS
  19. ENDYMION
  20. NARKISSOS
  21. IKAROS
  22. KURTISÁNA TRYFAINA NA AMETYSTOVÉ KAMEJI, VĚNOVANÉ CHARMIDOVI
  23. ALKIBIADES
  24. SAPFO
  25. VYHNANSTVÍ
  26. FRANCESCA DA RIMINI
  27. POSLÁNÍ PŘÍTELI V STILU JAKUBA STUARTA
  28. BALLADA O KRÁLOVNĚ JOHANNE KASTILSKÉ
  29. MŮJ ŽIVOT
  30. PAGANINI
  31. VÝSMĚCH
  32. MRTVÝM BOHŮM