PSYCHE

Jiří Karásek ze Lvovic

PSYCHE
Ve vágní noc, kdy duše rozechvěná Pod Astartiným srpem v smutku bděla, Šla jsi, má lásko, vyhoštěná zcela, Nemajíc pro svět ani svého jména. Prchala’s zemským stínům pod oblaky Jak Psyche v hrůze před tím, co tě hnětlo, Z achátu lampu v rukou, cloníc světlo, V sen mihotavý vnořeny již zraky. Dni ztrácejíc jak listy palma schnoucí, V tom vysílení skonu magického V tmu zříš, v síň z ebenu, v hvězd jasy stkvoucí A vědouc, Erota že na vždy není, Chceš tuhnout v mrazu pohrdání svého, Katafalk majíc v nebes rozzáření. 19