NUDA MRTVÝCH

Jiří Karásek ze Lvovic

NUDA MRTVÝCH
Žár plaje nad městem, kam mrtvost křídla sklání. Ah! vše je vzdáleno pro duši tesknící... Tak dlouze, neslyšně jde duší vzpomínání, Jak pohřeb zamlklý se vleče ulicí. Kol, dole, nahoře spleen, prázdno. Zvukem lichým Se hlásí myšlenka na život odešlý. A náhle připadám si sarkofagem tichým Své touhy zhynulé, jež v hloubi duše tlí. Můj Bože, Bože můj, nicotou beze jmena Je celá žití hra, tak bědně unavená, Pro niž se nadarmo kdys’ soužil ňader vzdech. A je mi hrůzno teď: já nudu cítím klatou Těch, kteří v hrobech spí pod tymiánem, mátou Za letních dlouhých dní na pustých hřbitovech. 76
Básně v knize Ostrov vyhnanců (in Spisy Jiřího Karáska ze Lvovic):
  1. Sem trosky zahání bouřlivých vichrů shon,
  2. MEMFIS
  3. FÉNIX
  4. MEDEA
  5. KLEOPATRA
  6. HELIOGABALUS
  7. V AMFITHEATRU VERONSKÉM
  8. UNDINA
  9. SANTA CATERINA DI SIENA
  10. DAVIDU MICHELANGELOVU
  11. GIULIANO DE’ MEDICI
  12. BEATRICE CENCIOVÁ
  13. HEROIDA
  14. FILIPU LORDU WHARTONOVI
  15. CHATTERTON
  16. NÁHROBEK KEATSŮV
  17. HÖLDERLIN
  18. NÁHROBEK AUGUSTA HRABĚTE PLATENA
  19. KAREL HYNEK MÁCHA
  20. MLČENÍ
  21. U HROBU LUDVÍKA BAVORSKÉHO v chrámě Michalském v Mnichově
  22. KARMELITCE, vysvěcené v klášteře na Hradčanech
  23. EMPIROVÉMU ANDĚLU na Malostranském hřbitově
  24. SLÁVA
  25. LÁSKA
  26. HLAS Z MINULOSTI
  27. SIRIUS
  28. MRTVÉ LÁSKY
  29. NUDA MRTVÝCH
  30. SPLEEN
  31. EPITAF
  32. SEN
  33. CEREUS
  34. GINESTRA
  35. POESIE
  36. POD SVOU PODOBIZNU
  37. HOŘEC