EPITAF

Jiří Karásek ze Lvovic

EPITAF
Živořit zchladle, truchle, bez vznětu – To jediné můj celý život drtí. Jak včela v opojení do květu V omamném spánku klesám ve klín Smrti... Snův uschlé listy šerou krajinou Roznáší vítr v pohřbu mrtvé krásy. Mé chvíle prchají, jak odplynou Pod vodou navždy odtržené řasy. Můj cit, má bolest, všechno přejde v prach. Na tobě, Smrti, ustálí se tiše Má štvaná duše jak loď na kotvách. A marnost má, mých snů, mých bludných cest, Má nicota zřít’ bude v chladné pýše Za noci z hrobu v nesmrtelnost hvězd... 78
Básně v knize Ostrov vyhnanců (in Spisy Jiřího Karáska ze Lvovic):
  1. Sem trosky zahání bouřlivých vichrů shon,
  2. MEMFIS
  3. FÉNIX
  4. MEDEA
  5. KLEOPATRA
  6. HELIOGABALUS
  7. V AMFITHEATRU VERONSKÉM
  8. UNDINA
  9. SANTA CATERINA DI SIENA
  10. DAVIDU MICHELANGELOVU
  11. GIULIANO DE’ MEDICI
  12. BEATRICE CENCIOVÁ
  13. HEROIDA
  14. FILIPU LORDU WHARTONOVI
  15. CHATTERTON
  16. NÁHROBEK KEATSŮV
  17. HÖLDERLIN
  18. NÁHROBEK AUGUSTA HRABĚTE PLATENA
  19. KAREL HYNEK MÁCHA
  20. MLČENÍ
  21. U HROBU LUDVÍKA BAVORSKÉHO v chrámě Michalském v Mnichově
  22. KARMELITCE, vysvěcené v klášteře na Hradčanech
  23. EMPIROVÉMU ANDĚLU na Malostranském hřbitově
  24. SLÁVA
  25. LÁSKA
  26. HLAS Z MINULOSTI
  27. SIRIUS
  28. MRTVÉ LÁSKY
  29. NUDA MRTVÝCH
  30. SPLEEN
  31. EPITAF
  32. SEN
  33. CEREUS
  34. GINESTRA
  35. POESIE
  36. POD SVOU PODOBIZNU
  37. HOŘEC