POESIE

Jiří Karásek ze Lvovic

POESIE
Já nechtěl, duši mé bys věčný vavřín dala. Já chtěl jen tebe mít’ o Věčnu krásným snem. Však dechem všednosti má báseň pobledala Jak santal, zlato své jenž ztrácí dotekem. V dnech marné nicoty mne pouze žádost jala, Bys sfingou tajemnou mým touhám byla všem: Náhrobek pochmurný jen jsi jim vytesala, Mé vzněty pohřbila’s v mramoru studeném. Bez hnutí, oněmlou mně dala’s krásu zříti, Zrak oslnila’s můj zrcadlem šálivým, Bych náhle spatřil v něm hnus bědný všeho bytí. Svých vůní omamných jsi kalich velký vznesla Krvavě zrosený vstříc žíznivým rtům mým, By touha vdechla jed a navždy mrtva klesla. 82
Básně v knize Ostrov vyhnanců (in Spisy Jiřího Karáska ze Lvovic):
  1. Sem trosky zahání bouřlivých vichrů shon,
  2. MEMFIS
  3. FÉNIX
  4. MEDEA
  5. KLEOPATRA
  6. HELIOGABALUS
  7. V AMFITHEATRU VERONSKÉM
  8. UNDINA
  9. SANTA CATERINA DI SIENA
  10. DAVIDU MICHELANGELOVU
  11. GIULIANO DE’ MEDICI
  12. BEATRICE CENCIOVÁ
  13. HEROIDA
  14. FILIPU LORDU WHARTONOVI
  15. CHATTERTON
  16. NÁHROBEK KEATSŮV
  17. HÖLDERLIN
  18. NÁHROBEK AUGUSTA HRABĚTE PLATENA
  19. KAREL HYNEK MÁCHA
  20. MLČENÍ
  21. U HROBU LUDVÍKA BAVORSKÉHO v chrámě Michalském v Mnichově
  22. KARMELITCE, vysvěcené v klášteře na Hradčanech
  23. EMPIROVÉMU ANDĚLU na Malostranském hřbitově
  24. SLÁVA
  25. LÁSKA
  26. HLAS Z MINULOSTI
  27. SIRIUS
  28. MRTVÉ LÁSKY
  29. NUDA MRTVÝCH
  30. SPLEEN
  31. EPITAF
  32. SEN
  33. CEREUS
  34. GINESTRA
  35. POESIE
  36. POD SVOU PODOBIZNU
  37. HOŘEC