Kletba.

Jan Pravoslav Koubek

Kletba.
Potomků všech zlořečenství Tvoje budiž oučastenství, A za hroznou tvoji setbu Na hřbitově matky–vlasti Sklízej duch tvůj věčnou kletbu Plnou hanoby a strasti. Jako strašidlo, jak můra, Jako upír bloudící, Jako krupobitím chmura Rolníkovi hrozící: Po všech peklích toulej se duch tvůj A na věčné pouti nepostůj! Dlátem dějepravným vrytou Do tvrdého jádra mramoru Čti tvou hanbu nepozbytou Vnuk tvůj na svou hroznou příkoru, Aby za tvůj mrzký čin se styděl, Jak se ďábel za svou tlapu stydí, Tebe proklínal a nenáviděl, Jak pes otce-vlka nenávidí! 86