VII. Otázka geografická.

Jan Pravoslav Koubek

VII.
Otázka geografická.
Moji milí přátelé i nepřátelé Velmi laskavě se na mne hněvají, Že své písně zpívám sobě podtají, Neb že nezpívám již ničehož nic cele. „Každý člověk tak si lehne, jak si stele,“ Šťastní páni z teplých lůžek volají Ani platných námítek již nedbají, Na příklad, že větrák za větru jen mele. Jakých větrů básník na svůj mlýn si přeje, Nemá-li být větroplachem klassickým, Co vždy pěje, jak mu Zefír sladce věje: To ať porota mých soudců vyzpytuje, Pak se vtípí vtipem geografickým, Zdali Boreáš, zda Zefír na mne duje? 180
Básně v knize Sebrané spisy veršem i prózou, díl 2:
  1. Zříceniny Zvíkovské.1
  2. Vykladač znakův panských.
  3. Tři sestry.
  4. Běh časů.
  5. Kletba.
  6. Sylvestrova noc r. 1846.
  7. Sněm ženský.
  8. Rokoko.
  9. Spisovatel a recensenti.
  10. Úvod.
  11. I. Stavitel a trakařníci.
  12. II. Znělka a klec.
  13. III. Do rozkošných časů, vlast tovidí!
  14. IV. Tudyž literáctví víc a více
  15. V. Ano jiná radost ještě kyne
  16. VI. Nechať proto drůbežního moru
  17. VII. Otázka geografická.
  18. VIII. Nová klassifikací starých živočichů.
  19. IX. Moloch i Apollo, čili nová metamorfosa staré metamorfosy.
  20. X. Svatý Jiří a básník.
  21. XI. Řemeslo a umění.
  22. XII. Opět řemeslo a umění.
  23. XIII. Přátelská výstraha.
  24. XIV. a.
  25. XV. b.
  26. XVI. c.
  27. XVII. d.
  28. XVIII. e.
  29. XIX. a.
  30. XX. b.
  31. XXI. c.
  32. Odvážlivý milovník.
  33. Hezká Liduška.
  34. Relikvie lásky.
  35. Polka vlastenecká k Čechovi nečeskému.1
  36. I. Kamzík a medvěd.
  37. II. Kos a čečetka.
  38. III. Człowiek i puhacz.
  39. Stálost povahy lidské.
  40. Důstojníkovi vojenskému.
  41. Na chlipníka lakomého.
  42. Povšechný nedostatek sebemilenstva.