XIV. a.

Jan Pravoslav Koubek

XIV.
a.
Ego multa tacui, multa pertuli, multa concessi, multa meo quodam dolore sine vestro timore servavi. Cic. in Catill. 4.
Znalec lidí, jenž svým okem pronikavým Poznal, co je zámínkou, co oučelem, Co je na oko, co tajným zřetelem, Zaslepit se nedá slovem chytře lhavým; Srdce zkušené mu poví, kdo je pravým Zásluhy tvé aneb zisku ctitelem, Kdo je věrným nebo lstivým přítelem, I kdo v potřebě je rekem ostýchavým. Blázen ale jest, kdo proto snad se souží, Že ta cnost co ořechová skořepa Jádru scvrklému jen za obálku slouží. Ten, kdo člověčinu mnohým seznal cvikem, Pozná lehce za hlucha i za slepa, Co je cností, co je lživým cnosti křikem. 191
Básně v knize Sebrané spisy veršem i prózou, díl 2:
  1. Zříceniny Zvíkovské.1
  2. Vykladač znakův panských.
  3. Tři sestry.
  4. Běh časů.
  5. Kletba.
  6. Sylvestrova noc r. 1846.
  7. Sněm ženský.
  8. Rokoko.
  9. Spisovatel a recensenti.
  10. Úvod.
  11. I. Stavitel a trakařníci.
  12. II. Znělka a klec.
  13. III. Do rozkošných časů, vlast tovidí!
  14. IV. Tudyž literáctví víc a více
  15. V. Ano jiná radost ještě kyne
  16. VI. Nechať proto drůbežního moru
  17. VII. Otázka geografická.
  18. VIII. Nová klassifikací starých živočichů.
  19. IX. Moloch i Apollo, čili nová metamorfosa staré metamorfosy.
  20. X. Svatý Jiří a básník.
  21. XI. Řemeslo a umění.
  22. XII. Opět řemeslo a umění.
  23. XIII. Přátelská výstraha.
  24. XIV. a.
  25. XV. b.
  26. XVI. c.
  27. XVII. d.
  28. XVIII. e.
  29. XIX. a.
  30. XX. b.
  31. XXI. c.
  32. Odvážlivý milovník.
  33. Hezká Liduška.
  34. Relikvie lásky.
  35. Polka vlastenecká k Čechovi nečeskému.1
  36. I. Kamzík a medvěd.
  37. II. Kos a čečetka.
  38. III. Człowiek i puhacz.
  39. Stálost povahy lidské.
  40. Důstojníkovi vojenskému.
  41. Na chlipníka lakomého.
  42. Povšechný nedostatek sebemilenstva.