Kleobis a Biton.

Jan Evangelista Nečas

Kleobis a Biton.
Kleobis a Biton, rodní bratří, matku milovali, jak se patří. Tato, majíc konat úřad kněžky, do chrámu se vypravila pěšky, (nebylotě právě doma koní.) Co však syni učinili pro ni! Zapřáhnuvše sebe s matkou jeli. Kdokoli je takto uviděli, poctu vzdali krásnému jich činu. „Jaké štěstí býti matkou synů takovýchto!“ – ze žen mnohá řekla. Matka v chrámě před oltářem klekla, prosíc bohů, aby dětem dali, co by pro ně za nejlepší znali. Stalo se jí, čeho sobě přála, rychle, že se ani nenadála. Oba syni dopuštěním s nebe položeni mrtvi podle sebe s klidnou tváří v jasné záři denní. – Nad smrt šťastnou lepšího nic není! 24