Pruty Svatoplukovy.

Jan Evangelista Nečas

Pruty Svatoplukovy. (R. 894.)
Své syny Svatopluk dal svolat do ložnice. – „Můj život brzo zhasne jako voskovice. Vy milujte se, druh se držte druha! – Tu svazek prutův utažený ztuha. Jej chop se, Mojmíre, nechť praskne v lomu!“ „„To nejde, otče, nemám síly k tomu!““ „Ať láme druhý! Synu Svatopluku, ty osvědč na něm pevnou svoji ruku!“ „„Má síla, otče, také nedostačí!““ – Pak pokusil se ještě bratr mladší, vším úsilím jej přelomiti chtěje. Děl Svatopluk: „Nuž, tedy rozvažte je, a lomte jednotlivě!“ To šlo hravě. I řekl otec vážně, předvídavě: „Tu, dítky milé, před očima máte, že, svorni jsouce, všemu odoláte. Však kdyby rozbroj rozdělil moc vaši, pak přijde zkáza, jejíž stín mne straší, stín dlouhý, černý budoucnosti bědné: Ó buďte, synové, vždy vůle jedné!“ 43