Václav a Radislav.

Jan Evangelista Nečas

Václav a Radislav. (R. 930.)
Dvě česká vojska proti sobě stojí a čekají jen na velení k boji. Dech svůj si vítr na praporcích zkouší. – V tom kníže Václav vyjel na bělouši. „Aj, kníže Radislave, slyš má slova: Nač krví českou plýtvati zde znova? Pojď v souboj se mnou!“ – Radislav již jede, kůň černý pod ním divoce si vede. Však co pán vidí, že hned kleká žasna? Tvář Václavova je jak slunce jasna. „Smír, milosť! – volá – Václave, můj kníže!“ A kníže Václav přistoupivší blíže mu vlídně podal ruku smiřovací. „Mír!“ – volá vojsko – ke krbům se vrací. 44