Tit Doguvič.

Jan Evangelista Nečas

Tit Doguvič.
Bělehrad sevřen. Turek před ním výská. Dusotem kopyt srbská země duní, bodákův moře stkví se na výsluní, a zde ční prapor, půlměsíc se blýská. Stékají hradby. Bělehradu běda! Na hradbě Turek půlměsíc již zvedá. – Přiskočil Dugovič, jun slabý tělem. Jak? ten jde na boj s obrem nepřítelem! Patřme, jak poctí domovinu milou! Obejmul Turka nadlidskou až silou; Dugovič, Turek, prapor jeho stkvoucí řítí se v propasť. – S nadšeností vroucí odražen útok. Paša soptí, křičí. – Sladce tam dřímej, Tite Dugoviči! 51