Příkladná nezištnosť.

Jan Evangelista Nečas

Příkladná nezištnosť. (R. 1765.)
Nastal poplach, voláno, že hoří. – Noční nebe vzplálo rudou zoří, rozvalil se dýmu kotouč tmavý, v něm se vznesl jazyk plápolavý, okamžik – a buchnul z něho plamen. Žár se šířil. Třeba mnoho ramen k překonání živlu zběsilého. – Také císař Josef z hradu svého přichvátal, jsa soucitností veden, k žarovišti. Řemeslník jeden, vida odvahu tu nevídanou, chopil se ho, unesl jej stranou z ryzí lásky, kterou k němu cítil. Sotva se to stalo, dům se sřítil; kde stál císař před malinkou chvílí, padly trámy zdrcující síly. Dobrý císař muži ruku podal: „Vol si, co chceš! – přívětivě dodal – po císařsku odměním se tobě!“ – „„Nečinil jsem toho k vůli sobě – odvětil muž skromně – mám již dosti na vědomí svaté povinnosti! Ale, smím-li prosiť, prosím pouze, by můj soused vybaven byl z nouze!““ Děl mu císař: „Splním, co chceš míti. Zlaté srdce, které takto cítí!“ 59