Přechod přes Addu.

Jan Evangelista Nečas

Přechod přes Addu. (R. 1158.)
Zde srdnatosti české důkaz stkvělý: Dvé vojsk šlo na boj. Adda jen je dělí: tu německé a české k jeho straně, tam Milánčané čelí ku obraně. – Dny dlouhé vojska v nečinnosti tráví. V tom rytíř Odolen, jsa dychtiv slávy, se vrhl koňmo do vírného toku; druh Bernart za ním v divém vpadl skoku. (Vždyť odvážlivým štěstí rádo přeje!) Král Vladislav, když slyšel, co se děje, hned na kůň skočil, zvolav: „Za mnou, Češi!“ A všichni v proud, jak mrak, když s hory spěší. Ač pohlceni mnozí vírem vody, přec množství české vyšlo beze škody, a Milánských vojsk soustředené moci se uhájivši v zákopech svých v noci, tak císaři, jenž mostem přešel k městu, svým slavným skutkem otevřelo cestu. 47