PYRAMIDÁLNÍ BALLADA.

PYRAMIDÁLNÍ BALLADA.
Měl chediv hosta, byl to princ, Saharou dělal výlet, a jmenoval se Krausaminc, chtěl krokodýly střílet. A když tak jel, tu dostal hlad u pyramidy v Gizeh, a nebyl poblíž nikde hrad v nehostné zemi cizé. To víme, co princ znamená i v Egyptě až tichém, skřížená k prsům ramena, vše leží dolů břichem. Tak ležel také v neštěstí gizehský šenkýř Selim, nemůže přec mu přednésti klobásu s loňským zelím. Princ po princovsku snídati přec musí bez meškání, z kumisu moh’, by dostati Nejvyšší ujímání. 59 Velbloudy vzal a honem jel kupovat do Kahýry ústřice čerstvé, petržel a gorgonzolské sýry. Vypůjčil mísy stříbrné a se smrtelným strachem dal za to v nouzi patrné šedesát bílých drachem. Livreje sehnat, kravaty, lakýrky nebyl líný, a klanět v zem se dojatý naučil beduiny. Vystrojil hody vybrané, stůl do desíti metrů a plachty čerstvě vyprané kol napial proti větru. A přijel princ a pil a jed’ saharským šetřen prachem. „Co za to?“ – Selim šeptal bled: „Jen sto šedesát drachem.“ 60 „Pyramidale Keckheit das!“ děl princ si táhna knírky – a hned šel kolem jeden hlas: Potáhne Selim sirky. Což Selim, když byl mamula –! jsou diplomati vzhůru, a konsul honí konsula stížností voze fůru. I vyšla z toho pravda ta: Je často třeba k míru velikanánská záplata na malilinkou díru. 61