PÍSEŇ NOVÉHO SVÉTA.

Antonín Sova

PÍSEŇ NOVÉHO SVÉTA.
Svět starý jak hračku boží u tajemných Vesmíru vrat trav zelených na rohoži já viděl jsem vymírat: měst chrámy pustly a hasly, tam trůny se třásly a žasly. A bigotní stařeny, ty se vztaženými rameny již mřely. Jich starci též odcházeli, ti starci přibití k nebi svou pokornou lebí... Za mnichy a za králi svými, za zlata žoky a za vojsky najatými šli matnými kroky, za povely otrokářů šla stáda tmářů, – a za pohrůžek pánů šli podplacení. Kde nebylo Křtitelů Janů, tam Kristů není... A stoleté vyhnilé kmeny se kácely samy. 6 A rudé kaktusy, bolestné klamy stárnoucích církví a mocí za bouřlivých schnuly nocí, i za jiter, když jsme šli plet a bohatou stříkali hrstí do černé, zmrvené prsti své osení budoucích let... My rodili se a zráli. My hleděli zpříma. My bez chvění, bez bázně stáli před bouří, jež hřímá. My rozešli jsme se, cítíce klam, bídu, podvod a žal, na pustá pole a vinice, i v temných končin dál. My šli jsme bořit i stavět a zmrvit prsť hluchou a světlo dnů rozežhavět i život posílit svou myšlenkou, tuchou, a krásu rozhledu, rozletu pít a k energii den mroucí uprosit, i Zemi k bohatším vznítit darům a Slunce k větším a slavnějším žárům a Srdce člověka k novým a slavnějším jarům..jarům... A kroužících orlů vzkřek, nad hřbitovy vymřelých znící, hnus dne a bolest a vztek, jak polnice hlaholící, nás posílilo zas v práci... Sta lstí a vzteklých důtek, sta hrozných, krvavých půtek, když boj se vrací... 7 Nad kalnými života víry shrbená společnost se rvala, svět násilníc širý pro klamnou svou budoucnost... A mřeli již kouzelníci, že neznali kouzel svých sil, i králové mřeli, jich spící království na tisíce mil, a špinavá čela nad žoky zlata mřela, i okleštění chlapi se sříznutými drápy, i zoufalstvím divocí v svých klecích otroci... Jdem... Nového boha znát chceme, jenž právě narozen... Má v očích vod krásu i země a je tak čistý jak sen. A roste jak naivní dítě, pln žvatlání ptáků a trav. Jdem... Zabouří životem skrytě a odvahou zrozených hlav... 8
Básně v knize Dobrodružství odvahy:
  1. SNY DOBYVATELŮV.
  2. PÍSEŇ NOVÉHO SVÉTA.
  3. MLÁDÍ DOBYVATELE.
  4. A REVOLUČNÍ, SILNÉ VĚTRY DULY...
  5. BÁSNÍK.
  6. BRATŘI SVĚTLA.
  7. VICHŘICE DUCHŮ.
  8. VEČERNÍ PÍSEŇ HLEDAJÍCÍCH.
  9. NOVÉ VÝPRAVY.
  10. KROČEJE VELIKÉHO.
  11. PŘEMOŽENÉ ZLO.
  12. NAD POČATÝM LIDSKÝM DÍLEM.
  13. RHAPSODIE O ZRÁNI LIDSTVA.
  14. REVOLUČNÍ PÍSEŇ VE STARÉM SLOHU.
  15. ČTVRŤ BÍDY.
  16. TUŠENÍ PŘERODU.
  17. NÁBOŽENSTVÍ ZÍTŘKA.
  18. NESPOKOJENÍ ORLOVÉ.
  19. SVĚT MSTY.
  20. VÍRA V LIDSTVO.
  21. SLOKY.
  22. KOŘIST DUŠE.
  23. NAIVNÍ PTÁCI A OBLAKA.
  24. JITRO.
  25. ŽIVOT.
  26. KLASY NOVÉHO OSETÍ.
  27. SLOKY.
  28. ODPOČÍVAJÍCÍ BOJOVNÍK.
  29. KOUT MÉSTA.
  30. PROTEST ŽENY.
  31. U MOŘE.
  32. PÍSEŇ OPTIMISMU.
  33. SLOKY O MLÁDÍ.
  34. VISE.
  35. ZRÁNÍ.
  36. CESTY ZLÁKANÝCH PRACOVNÍKŮ.
  37. NAIVNÍ LEGENDA O MOUDROSTI DĚDŮ.
  38. MAJÁKY ZVALY V DÁLKY NA MOŘE...
  39. RHAPSODIE Z NOVOVĚKÉHO STŘEDOVĚKU.
  40. PÍSEŇ POHŘBŮ A ŽIVOTŮ.
  41. Z BOŽÍ MILOSTI.
  42. TEMNÁ, PODZEMNÍ SÍLA.
  43. TULÁCI.
  44. VĚČNÝ OHEŇ.
  45. DĚTI ODVAHY.
  46. EPILOG Z R. 1905