NAŠE DĚJINY.

František Táborský

NAŠE DĚJINY.
Jak to svírá a zas hřeje, pročítám-li naše děje! Od Cyrila, Metoděje bez krve a mučení jde to sladké učení, jde ta vůně lip přes bouře a vzteky chyb, přes chytrácký vtip; jde to vyšší snažení, by ten květ všech učení nejčistším vždy zůstával, med léčivý vydával. Z lip těch drobné zlaté včely ssály, ssály, roznášely po sta dlouhých let až do samot med, a když slepá lidská zloba kácí lípy ze surova, chtěla všechny vykácet, nedaly se, rostly znova, rostly, kvetly na med znova, rostou, kvetou teď, nikdy naposled – požehnaný svět. 71
Básně v knize Můj breviář:
  1. báseň bez názvu
  2. NA VZKŘÍŠENÍ.
  3. PEVNĚ-LI?
  4. HRANIČNÍ KAMENY.
  5. SUUM CUIQUE!
  6. BRÝLE KUPTE!
  7. NOVÉ IDEÁLY.
  8. STÁTNÍ OSLAVA.
  9. ZACHYCENÉ HOVORY.
  10. NA VALAŠSKÝCH HORÁCH.
  11. ZKOUŠKA PŘÁTELSTVÍ.
  12. KDY BUDE V EVROPĚ LÍP?
  13. I. ZBOŽNÁ.
  14. II. TROCHU DIPLOMATICKÁ.
  15. III. JAKO DUKÁT.
  16. IV. POPĚVEK.
  17. NÁPIS NA PARLAMENT.
  18. STARÉ NAŠE HŘBITOVY.
  19. AURIBUS ANIMISQUE ABSURDUM.
  20. NESHODA V NÁZORECH.
  21. KÉŽ!
  22. ŠVEHLŮV POVZDECH.
  23. NEMOŽNÝ NÁVRH.
  24. ŽÁDNÝ FERBL!
  25. CO TO?
  26. I. PŘED PŘEVRATEM.
  27. II. SEDMNÁCT LET PO PŘEVRATĚ.
  28. SVATÁ LOGIKA.
  29. KAPSÁŘI.
  30. I. KOPERNÍK A GALILEI.
  31. II. DANTE.
  32. V LUŽICI A V SEVERNÍ ITALII.
  33. VÝMĚNY TŘEBA.
  34. JAK PRAVÉ MANŽELSTVÍ.
  35. PAN NEDOŘEKL.
  36. EPIGRAM.
  37. UMĚNÍ.
  38. KDYBY!
  39. ACH, ACH!
  40. „LÍTO MI ZÁSTUPŮ.“
  41. L’ART POUR L’ART.
  42. MYŠLENKA – CAESAR.
  43. KAZATELŮM, KARATELŮM, VYCHOVATELŮM A POD.
  44. VÝBOJNÍK FILOSOFUJE.
  45. „LÍTO MI ZÁSTUPŮ...KOLIK MÁTE CHLEBŮ?“
  46. BEN AKIBA NAŠEMU VĚKU.
  47. K SOUSEDŮM.
  48. NAŠE DĚJINY.
  49. ODKAZ.
  50. NECHTE MLUVIT VĚDCE!
  51. FRANCII.
  52. SSSR.
  53. MALÉ DOHODĚ.
  54. PRÝ.
  55. I. 2. ZÁŘÍ 1937.
  56. II. 14. ZÁŘÍ 1937.
  57. STARÝ CHRONOS PŘESÝPÁ:
  58. GOTIKA VĚČNÁ.
  59. NA PASEKÁCH.
  60. POKLAD.
  61. VZPOMÍNKA DO BUDOUCNA.