Jaro a podzim.
Jaroslav Vrchlický
Básně v knize Duše-mimóza:
- HYMNA KE CHVÁLE TVŮRČÍ RADOSTI.
- Allegorie.
- Oasy.
- S novou svou knihou.
- Ant. Klášterskému za překlad básní Longfellowových.
- Při zprávě o smrti D. Jacinta Verdaguera.
- Poesie.
- Atavismus.
- Odpověď Ignátu Herrmanovi na mou karikaturu ve „Švandovi dudákovi“.
- Hora Nebo.
- Předtucha.
- Po přečtení „Oresteie“.
- Bezvětří.
- Detail.
- Girolama.
- Letní toulky.
- Noční cesta.
- Krajiny duše.
- Krajina.
- V dubnové pršce.
- Opuštěný klášter.
- Hrad loupežných rytířů.
- Jaro a podzim.
- Bílá paní.
- Pastorale.
- Olivový háj na Gardském jezeře.
- Dřevěný mlýn v Haliči.
- Letní večer.
- Dvě sestry.
- Letní den.
- Prožít!
- Skulina.
- Slzy.
- Sen.
- Cestou kol jednoho hrobu.
- Ó nikdo neví...
- Útěcha.
- Jiná píseň.
- Píseň.
- Impromtu.
- Příteli, jenž ztratil první svou lásku.
- Reformace.
- Dítě.
- Odpuštění.
- Legenda o štěstí.
- Impromtu.
- Jako sen.
- Ještě jedna píseň o štěstí.
- My lidé vrahové jsme svého štěstí.
- Vchod k pokladu.
- Po třicíti letech.
- Chmurný vítr noční.
- Vzpomínky.
- Havran.
- Přelud vteřiny.
- Údolí smrti.
- Hadí sluj.
- Zkamenělé stádo.
- Morče.
- Úvodem.
- I. První idylka rajská.
- II. Idylka z „Písně písní”.
- III. První idylka antická.
- IV. Druhá idylka antická.
- V. Třetí idylka antická.
- VI. Antický monolog.
- VII. Antická ekloga podzimní.
- VIII. Druhá idylka rajská.
- IX. První idylka ze žaláře.
- X. Druhá idylka ze žaláře.
- XI. Moderní duo.
- XII. Trochu noční hudby jako finale.