Reformace.

Jaroslav Vrchlický

Reformace.
Je třeba vždycky něco reformovat na našich pojmech, zvycích, nazírání, je třeba vždycky nové formy kovat, v nichž člověčenstva ideal se hrání. Chtěl Kristus láskou k všem pomoci světu, to meta nejvyšší vždy snah všech byla, však napověděl pouze hlavní větu, že láska všeho přístavem – ta zbyla. Leč do té všední neúprosné vřavy ta slední apotheosa jest malá, kde o kus chleba hřmí a hlučí davy, je parou, proti které trčí skála. Tož skála sobectví a ješitnosti, o kterou se i božská láska tříští, chceš soucit za ni dáti přítomnosti k všem trpícím tom volném na bojišti? Zda soucit neklame jak láska klamá? Hoď krásu jim, snad ona bohorovná svou duhu smíru sklene nad to drama a protivy vše idealně srovná. 76 A nesrovná-li – co pak lidstvu zbude, kde láska, soucit, krása nepostačí? Vše bude sprosté, banální a chudé, pak věštec tvář svou musí halit v pláči. Víc nemáme již! – Marná všecka práce a marná naše snaha proti zlobě, rolničkou frašky zazní reformace jak šaška škleb – na idealu hrobě. 77
Básně v knize Duše-mimóza:
  1. HYMNA KE CHVÁLE TVŮRČÍ RADOSTI.
  2. Allegorie.
  3. Oasy.
  4. S novou svou knihou.
  5. Ant. Klášterskému za překlad básní Longfellowových.
  6. Při zprávě o smrti D. Jacinta Verdaguera.
  7. Poesie.
  8. Atavismus.
  9. Odpověď Ignátu Herrmanovi na mou karikaturu ve „Švandovi dudákovi“.
  10. Hora Nebo.
  11. Předtucha.
  12. Po přečtení „Oresteie“.
  13. Bezvětří.
  14. Detail.
  15. Girolama.
  16. Letní toulky.
  17. Noční cesta.
  18. Krajiny duše.
  19. Krajina.
  20. V dubnové pršce.
  21. Opuštěný klášter.
  22. Hrad loupežných rytířů.
  23. Jaro a podzim.
  24. Bílá paní.
  25. Pastorale.
  26. Olivový háj na Gardském jezeře.
  27. Dřevěný mlýn v Haliči.
  28. Letní večer.
  29. Dvě sestry.
  30. Letní den.
  31. Prožít!
  32. Skulina.
  33. Slzy.
  34. Sen.
  35. Cestou kol jednoho hrobu.
  36. Ó nikdo neví...
  37. Útěcha.
  38. Jiná píseň.
  39. Píseň.
  40. Impromtu.
  41. Příteli, jenž ztratil první svou lásku.
  42. Reformace.
  43. Dítě.
  44. Odpuštění.
  45. Legenda o štěstí.
  46. Impromtu.
  47. Jako sen.
  48. Ještě jedna píseň o štěstí.
  49. My lidé vrahové jsme svého štěstí.
  50. Vchod k pokladu.
  51. Po třicíti letech.
  52. Chmurný vítr noční.
  53. Vzpomínky.
  54. Havran.
  55. Přelud vteřiny.
  56. Údolí smrti.
  57. Hadí sluj.
  58. Zkamenělé stádo.
  59. Morče.
  60. Úvodem.
  61. I. První idylka rajská.
  62. II. Idylka z „Písně písní”.
  63. III. První idylka antická.
  64. IV. Druhá idylka antická.
  65. V. Třetí idylka antická.
  66. VI. Antický monolog.
  67. VII. Antická ekloga podzimní.
  68. VIII. Druhá idylka rajská.
  69. IX. První idylka ze žaláře.
  70. X. Druhá idylka ze žaláře.
  71. XI. Moderní duo.
  72. XII. Trochu noční hudby jako finale.