XI. Moderní duo.

Jaroslav Vrchlický

XI.
Moderní duo.
Osoby: On. Ona.
Scena: Kdesi v trans. Mlha a stíny mrtvých mezi asfodelovým pažitem.
[185] On. Bez jmen slavných glorioly, v této chvíli večerní Elysia jdeme poli my dvě duše moderní, neznámí všem, ale v nás lidstva zpívá tajný hlas, tiskneme se k sobě úže, a ty upomínek růže bílé ty i zkrvavělé, na mých prsou, na tvém čele kvetou zas! Ona. Bez jmen slavných glorioly, dobré děl’s to, příteli! vše, co tísní a co bolí, zkusit víc jsme museli. Pamatuješ na ten čas, lásky hlas když svedl nás? První obejmutí muže! Upomínek bílé růže, i ty tvoje temně rudé vidím, kam jen hnu se všude, kvetou zas! [187] On. Parků starých pusté stezky, v slavnostním svém mlčení slyšely vše naše stesky, zvuky, vzlety, nadšení! Příroda, to moře kras, slávou zahrnula nás, sama vystlala nám lůže a ty upomínek růže, moje rudé, tvoje bílé, v nezdolné své staré síle kvetou zas! Ona. Parků starých pusté stezky, svadlý jasmínu ten květ, v písek vryté arabesky... a ty klepy starých tet, závisti hlod, záští ráz, jak vše otrávilo nás! Mezi stromy lásky bůže, smálo se – však naše růže, rudé tvoje, bílé moje, přes vše překážky a boje kvetou zas! On. A tvá jizba ve zášeří denně plna květin mých, tam se milovalo, v keři pod oknem i ptáček ztich. 188 Nevnik škleb tam, zloby hlas... Všecko z nás je a je v nás... Před sofou medvědí kůže... Na tvé šíji rudé růže polibků mých, ó ta něha výská, tryská, žehá, šlehá... kvetou zas! Ona. Ach, tam sladkém ve zášeří, to byl život jediný! Chvil těch osud málo měří, nepřidá ni vteřiny. Láska k žatvě zralý klas, tvojí dýkou sklána v ráz, přešla v jiný svět a nuže! upomínek sladké růže, tvoje rudé, moje bílé, ve původní svojí síle kvetou zas! 189
Básně v knize Duše-mimóza:
  1. HYMNA KE CHVÁLE TVŮRČÍ RADOSTI.
  2. Allegorie.
  3. Oasy.
  4. S novou svou knihou.
  5. Ant. Klášterskému za překlad básní Longfellowových.
  6. Při zprávě o smrti D. Jacinta Verdaguera.
  7. Poesie.
  8. Atavismus.
  9. Odpověď Ignátu Herrmanovi na mou karikaturu ve „Švandovi dudákovi“.
  10. Hora Nebo.
  11. Předtucha.
  12. Po přečtení „Oresteie“.
  13. Bezvětří.
  14. Detail.
  15. Girolama.
  16. Letní toulky.
  17. Noční cesta.
  18. Krajiny duše.
  19. Krajina.
  20. V dubnové pršce.
  21. Opuštěný klášter.
  22. Hrad loupežných rytířů.
  23. Jaro a podzim.
  24. Bílá paní.
  25. Pastorale.
  26. Olivový háj na Gardském jezeře.
  27. Dřevěný mlýn v Haliči.
  28. Letní večer.
  29. Dvě sestry.
  30. Letní den.
  31. Prožít!
  32. Skulina.
  33. Slzy.
  34. Sen.
  35. Cestou kol jednoho hrobu.
  36. Ó nikdo neví...
  37. Útěcha.
  38. Jiná píseň.
  39. Píseň.
  40. Impromtu.
  41. Příteli, jenž ztratil první svou lásku.
  42. Reformace.
  43. Dítě.
  44. Odpuštění.
  45. Legenda o štěstí.
  46. Impromtu.
  47. Jako sen.
  48. Ještě jedna píseň o štěstí.
  49. My lidé vrahové jsme svého štěstí.
  50. Vchod k pokladu.
  51. Po třicíti letech.
  52. Chmurný vítr noční.
  53. Vzpomínky.
  54. Havran.
  55. Přelud vteřiny.
  56. Údolí smrti.
  57. Hadí sluj.
  58. Zkamenělé stádo.
  59. Morče.
  60. Úvodem.
  61. I. První idylka rajská.
  62. II. Idylka z „Písně písní”.
  63. III. První idylka antická.
  64. IV. Druhá idylka antická.
  65. V. Třetí idylka antická.
  66. VI. Antický monolog.
  67. VII. Antická ekloga podzimní.
  68. VIII. Druhá idylka rajská.
  69. IX. První idylka ze žaláře.
  70. X. Druhá idylka ze žaláře.
  71. XI. Moderní duo.
  72. XII. Trochu noční hudby jako finale.