POGGIO.

Jaroslav Vrchlický

POGGIO.
Já, osmi jenž jsem sloužil papežům, o světa běhu leccos moh’ bych říci; však neřeknu: Jsem pouhý svědek dějin, ne soudcem v nich. Mně každý člověk jest jak nápis na zdi z doby pravěku, jenž má býti rozluštěn. – Já luštil jej, jak doved’ jsem. I drobné rysy mnohé, jež unikly by snadno jinému, pod maskou žertu nakreslil jsem rád. Já poznal svět i lidi, nádheru zde klamnou všeho, lásku, nenávist i cenu přátelství, jak nicotná, i sladkost žen, ač v jádru hořké jsou, jak děl již Šalamoun. To přešlo vše, než nadál jsem se. Umru jistě stár, jájá, mincí sběratel a nápisů, a jistě dobrý otec dětí svých, ať manželských, či nemanželských, všech. Já, otrok péra, myšlenek však pán. 73 Však jedno vím, že v srdci do smrti dvou obraz ponesu, jež viděl jsem jak reky zmírat krátce za sebou. Slul jeden Hus a druhý Jeroným, a vůči nám všem světci byli oba. Tu často ptám se přede tváří hvězd a v tichu jitra, v noci mlčení, jak my je soudit mohli? Záhada to jako tisíc jiných; v středu jich nám dlužno žít zde. Nemohu víc říci, já, Poggio Bracciolini, Florenťan. 74
Básně v knize Třetí kniha básní epických:
  1. PÝCHA.
  2. DUSNO.
  3. DOMALDI.
  4. GANYMED.
  5. JO.
  6. POSLEDNÍ VĚŠTBA.
  7. EUCHIDAS.
  8. TRIPTYCH ODYSSEJSKÝ.
  9. ATLAS.
  10. FILÉMON A BAUCIS.
  11. DCERA JEFTOVA.
  12. DAVID ZPÍVÁ SAULOVI.
  13. HERODIAS.
  14. PÍSEŇ KRYSAŘE Z HAMMELN.
  15. PÍSEŇ KATOVA.
  16. STŘEDOVĚKÁ PÍSEŇ PONOCNÉHO.
  17. POGGIO.
  18. ROMANCE O BÍLÉ BLUZE.
  19. UČITEL HUDBY.
  20. STARÁ PÍSEŇ.
  21. DAR NERONŮV.
  22. NAROZENÍ SOKRATOVO.
  23. SEN SOKRATŮV.
  24. ROZHOVOR NA MOŘI.
  25. ŽENA SENECOVA.
  26. NOČNÍ BDĚNÍ.
  27. BALADA Z JÜTERBOGU.
  28. ANEŽKA Z MONTLUÇONU.
  29. BALADA O SMRTI JANA ŽIŽKY.
  30. ZODPOVĚDNOST.
  31. SVATÝ DUNSTAN.
  32. ŠPANĚLSKÁ LEGENDA.
  33. JACOPONE TODI.
  34. RANNÍ MODLITBA GODIVY.
  35. LEGENDA O SV. HUBERTOVI.