ZDA VRÁTÍ SE...

František Hais

ZDA VRÁTÍ SE...
V těkavé mysli utkvěl mi dnes nádherný obraz šťastného mládí, kdy jsme se tolik mívali rádi – já bych Ti k nohám nebe byl snes’ – kdy jsem Tě líbal v oči a vlas, lahodnou manou úst Tvých se spíjel, rozkoší plesal, trnul, se svíjel – Ty doby zda mně vrátí se zas? Milostné vzněty mladé Tvé duše: na hravých vlnách lotosu květ. – Jak jsem Tvé ruce cítil se chvět’, když jsem Tě tehdy, nebe své tuše, poprvé k sobě přivinul v ráz, palčivou touhou šílel a jásal, živůtku krajky trhal a drásal – – Ty doby zda mně vrátí se zas? 10 Vzpomínám chvíle, kdy Osud kletý štěstí mé zničiv v dálku mne štval: Ó jak mi tehdy chvěly se rety, když jsem Tě naposled zulíbal. Stísněné „s bohem“ – zvlhnutí řas – pak ještě pohled – stisknutí ruky – – Dnes tuším, ba vím – ó žhavé muky – ty doby že se nevrátí zas. 11

Básně v knize Život: