KU SVÝM 30. NAROZENINÁM.

František Hais

KU SVÝM 30. NAROZENINÁM.
Tož třicet let jsi tedy šťastně přežil. Tvé hlavy jenom skrovně tklo se jíní, ač v duši tvojí svár na svár se věžil, ač v bědě žil’s den ke dni ten lidský život všední a miloval a klamal jako jiní. Ta třicítka jak živý mezník je tu, jenž praví ti, že’s došel cesty půle, že život tvůj, jenž pln byl hořkých květů, teď tolik má as ceny co kabát obnošený, v němž promenovat’ nemáš dosti vůle. Ta třicítka jak milník na silnici se vypíná, a nápis na něm vrytý ti smutkem padá v zrak, jak chtěl by říci, že lásky opojení již pro tě není, není – že žhavé touhy tvé jsou na kříž vbity. 33 Zde rozhraní, přes něž se těžko kráčí při vzpomínce na mládí uhnětené, a darmo želíš, darmo klneš v pláči –! vždy srdce praví tobě, že v chladném teprv hrobě se klid a štěstí na tvou hlavu sklene. 34

Básně v knize Život: