V POKOJI VEČER...

František Hais

V POKOJI VEČER...
V pokoji večer sedím sám, krb vytopený pěkně hřeje. V pokoji večer sedím sám a vzpomínám: to štěstí mé, ach, kde, ach, kde je? V krbu to praská, hučí, řve, jak běsů dav by tam cos tropil. V krbu to praská, hučí, řve, jak poprvé když srdce své jsem touhou opil. Nad lampou staví moucha let a střemhlav do výhně se řítí. Nad lampou staví moucha let: To vyprávět’ bych mohl také o svém žití. 37 Hodiny na zdi: tik, tik, tak, a v kolečkách to divně hraje. Hodiny na zdi: tik, tik, tak – má mysl však o novém štěstí spřádá báje. 38