ASTRY.

František Hais

ASTRY.
Astry, ó astry mé v bělostné robě, nejdražším květem jste choré mé duši. Eklogy pějete v smutné mi době, žertvu když krvavou srdce mé tuší, hořkosti kalich když ke rtům svým nesu – astry mé, zda tu tíž s prsou kdy střesu? Jarní když větrové do kraje vanou, evoe! volám vstříc bílé své astře, krůpěje štěstí mi do duše kanou, na chvíli smutek se bezměrný zastře, zraky mi oslní májové nebe, radostně vítám zas, astro má, tebe. 27 Otava zrá-li však k brzké již seči, žehravě volám zas drahé tvé jméno. Cévami proudí mi smutek tím větší, ó květe, astro má, milenko, ženo, vášně že stlumeny v předčasné době – Astro má, já klid svůj najdu až v hrobě. 28
Básně v knize Život:
  1. ŽIVOT.
  2. TAK DÁVNO TOMU...
  3. ZDA VRÁTÍ SE...
  4. KDYŽ VZPOMÍNÁM.
  5. KDYŽ TONUL ZÁPAD...
  6. JEN V VZPOMÍNKÁCH...
  7. TO OSUD MŮJ...
  8. MÁM ŘÍCI VÁM...
  9. CESTOU KU GOLGATĚ.
  10. TOUHY MOJE...
  11. JAKO TA HLADINA.
  12. JSOU PRSA LIDSKÁ ZVONICÍ.
  13. CO DUSIVÁ MI PADLA TÍŽ.
  14. VĚTRY ZAHUČELY...
  15. ASTRY.
  16. PRINCEZNO Z POHÁDKY...
  17. JEN VÝŠ...
  18. KU SVÝM 30. NAROZENINÁM.
  19. VE VLAKU.
  20. Ó, NOCI LETNÍ...
  21. V POKOJI VEČER...
  22. TERCINY.
  23. NA PRERII HOŘÍ!
  24. VÝKŘIKY DUŠÍ...
  25. SHLEDÁNÍ.
  26. JÁ VIDĚL V ZENITHU...